O atraktivních modelech oděvů v dámském second handu na začátku devadesátých let jste si mohli nechat jen zdát. Tehdy se tento typ prodeje oblečení a obuvi teprve rozjížděl a bohužel čerpal jen z dostupných zdrojů, a ty nebyly příliš valné. V té době se žádané oblečení prodávalo převážně v buticích a cena docela obyčejných džínových kalhot mohla přesáhnout i třetinu vaší výplaty. V sekáčích, jak se jim lidově přezdívá, nakupovali lidé spíše s nízkými příjmy a tyto obchody také byly považovány za něco méněcenného a podřadného.
Naštěstí se vývoj v tomto směru posunul kupředu a majitelé second handů s ním drželi krok. Začalo k nám proudit více zboží špičkové kvality za dostupnou cenu a rostl sortiment do takové míry, že cena těchto výrobků začala poměrně rychle klesat. Dnes nakoupíte v obchodech s použitým textilem mnoho zajímavých a krásných kousků doslova za pár korun a některé z nich vás mohou těšit víc, než běžná konfekce.
Co kus – to originál – málokdy se stává, že to, co objevíte v sekáči, bude nosit ještě pět dalších lidí, co potkáte na ulici cestou do práce. Spíše tu narazíte na originál, co už téměř nikdo v šatníku nemá.
Barvy – všimli jste si, jak se stále mnoho lidí obléká do černé a šedé barvy? Ve skutečnosti to ani barvy nejsou, protože černá a šedá pouze barvy blokují, ostatně černou a šedou nenaleznete při spektrální analýze rozkladu denního světla čirým hranolem. Kdo si chce naopak barvy vychutnat, v second handech bývá barevné oblečení, co tam odložili právě ti, co preferují šedou s černou.
Sepraná bavlna – když si koupíte nové bavlněné pyžamo a těšíte se, jak bude měkké a hebké, a jak v něm vklouznete pod peřinu, můžete být zklamaní, protože některé nové bavlněné výrobky jsou naopak příliš tuhé, hrubé a nepohodlné. Musíte je dvacetkrát vyprat, aby změkly. To se však netýká byvlny ze sekáčů, ta je sepraná tak, že vás kousat určitě nebude.